Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.
Českosaské Švýcarsko patří k prvním místům na světě, kde se začala rozvíjet podnikání v oblasti cestovní ruch. Prvním turistickým lákadlem byl skalní most Bastei (1851) a skalní hrad Neuraten v Saském Švýcarsku. Do Českého Švýcarska začali proudit první turisté také již v 19. století. První podnikání v cestovním ruchu je spojeno s hrabětěm Edmunda Clary-Aldringena (1813-1894) z Teplic. Clary-Aldringenové ve 30. letech 19. stol. vytvořili cestu z Hřenska na Pravčickou bránu a podporovali výstavu hotelů a hostinců. Ale až v r. 1881 dal Edmund postavit vystavět u Pravčické brány hotel Sokolí hnízdo o kapacitě 50 lůžek (nyní v hotelu je v provozu v sezóně pouze restaurace).
Kníže Edmund Clary-Aldringen se také od osmdesátých let 19. století investoval do zpřístupnění oblasti soutěsek. Jako majitel zdejšího panství povolal italské odborníky, kteří budovaly chodníčky, můstky, tunely, lávky a jezy pro pěší v oblasti kaňonu Kamenice. Jako první úsek byla roku 1890 otevřena Tichá soutěska a v návaznosti vznikla i restaurace. Vody soutěsky tehdy brázdilo pět lodiček. Obliba lokality i nadále stoupala a ve 20-tých letct minulého století navštěvovalo soutěsky 160 000 návštěvníků ročně (v sezóně).
Sousední panství vlastnil Rudolf Kinský. Ten od roku . 1832 upravovat cesty a stavět lávky a mosty na Jetřichovicku. V roce 1864 zde knížecí lesní adjunkt Ferdinand Náhlík z Rynartic vydal prvního průvodce po části Českého Švýcarska. .
V r. 1879 byly v Vysoké Lípě a Hřensku založeny skupiny Horského spolku pro České Švýcarsko (Gebirgsverein für die Böhmische Schweiz) podle vzoru alpských spolků – hřenská skupina měla 92 členů a v jejím čele stál Anton Clary.
Cestovní ruch v Českém Švýcarsku vzkvétal až do 30. letech 20. stol., kdy byl výrazně vlivněn 2.sv.válkou.