I welcome you to the third Scapular and invite you on your journey, which is beautiful at any time of the year, because, no matter what month you go to it, he will always show you a different face of the Czech Netherlands. When someone asks me, what the strange rugged country, rippling with low hills and hills, actually looks like, where the mysterious forests are full of fossilized dragon eggs and mischievous kverxes, where the unyielding and soaked meadows are grimly waiting for the wandering alchemists, countrymen and wizards, I usually send them this way, let them know for themselves, what is so hard to explain. So come and welcome to the Czech Netherlands – and forgive, that today the journey will be a bit longer – in reality, only ten kilometers, but in Scapular… No, you’ll see.
The attic is such a space… well, you know it when you walk in and breathe out the enchantment.It has rightfully become the Village of the Year 2019. When you arrive here, you will understand after a few steps. Something is constantly happening here, repairing, building, but above all, Lipová is incredibly alive, there is a strong and active community. Okay, but what’s that back there, behind that beautiful nativity scene, you might be thinking…Well, that’s the Salm castle. The family of Salm-Reifferscheidt started building this three-wing baroque castle in 1737. It was a beautiful and dignified residence.Well, that’s the Salm castle. The family of Salm-Reifferscheidt started building this three-wing baroque castle in 1737. It was a beautiful and dignified residence.Today it is a sight only a little better, it is still the ruin of a very endangered building. At the same time, this castle was never rebuilt, so it is a baroque monument of the first order.In the previous picture, you may have noticed the most striking change, the return to the original layout of the castle garden. That seemed to be a promise of better times.I know, maybe it’s naive, but I would very much like to see this phoenix flap its wings again. His old glory, despite the merciless ravages of time, peeks out at every corner.So maybe it will work out and Lipová will have her former beauty back.So far, it’s true, it seems more like a Poe’s House of Usher, but it’s so easy to break the stick over efforts and desire…The castle’s Baroque scenery is complemented by two elements typical of the landscaping of the time – a castle pond with an island…… and the castle alley, in this case of course linden.The alley leads from the castle and further dominates the grove that borders the wetlands around the pond. By the way, you can definitely go around it along the charming educational trail…You will not be alone on your pilgrimage (by the way, the blue marker will guide you). Maybe. At least I was lucky to have a caravan of creatures that also wandered for food. While the cows were hungry for juicy grass, our steps lead to food for the soul – and that is the eternal beauty.But the pilgrim has to earn the beauty and go through hell itself for it. What is happening in the forests now is nothing more than the hell of human greed and irresponsibility. Large areas of forest are disappearing under the alibi of bark beetle calamities. Rental companies from all over the Czech Republic, without any relation to this piece of land, plunder the forest and the only thing they are interested in is the extracted wood. After them, a flood and destruction, chaos and something that simply cannot be described other than a colossal and intractable mess.And yet we went through hell to heaven. True, shabby, but still paradise. I have to start a bit broad here. The Czech Netherlands used to be a Catholic wedge driven into a massive Protestant massif. That is why there are so many sacral monuments, forged crosses, statues, chapels, plague and trinity columns and, above all, fourteen Ways of the Cross – a number not seen anywhere else in such a small area. I will gradually guide you through all of them in the Scapular. Today on our pilgrimage we will meet two.We are on Joachimsberg, Jáchym Hill, the first of the two advertised engaged hills. Art Nouveau chapel of St. Jáchyma from 1914… No, you would have hockey in it. Again, it won’t work unless broadly:We’ll start with a comic that we made some time ago with the cartoonist Petr Herold for the Rumbur parish. In it you will find out how the statue of St. Anna got to Lobendava.I will continue to tell the story myself: The Lobendavs built a wooden chapel of St. Jáchym on Joachimsberg and placed a statue of St. Anička, his wife, in it. But the statue disappeared night after night, even though it was carefully guarded. She always found herself on the neighboring hill, one and a half kilometers away as the crow flies. So the people of Lobendav built a column for her, on which they attached her, and they started calling the hill Annaberg.Even after the relocation of the statue, Joachimsberg became a place of pilgrimage, and in the year when the First World War broke out, a brick chapel was built on the site of the wooden chapel……and then a Way of the Cross was built around it.However, after the Second World War, she soon took it as her own, because what could a conscious Bolshevik need monuments to obscurantism, that – and so no one cared about stopping Christ. In the 1960s, after the Way of the Cross, only a pile of overgrown artifacts was left, stacked in the place where the Holy Sepulcher once stood. Although…Kdosi – dost možná ze saské, dost možná z české strany hranic – opatřil okolo kaple rostoucí stromy alespoň symbolickými dřevěnými deskami s malbou a nápisy.Zázraky se ale pořád ještě dějí a pánubohu budiž děkováno, mají je často na svědomí lidé. Už několik let jsou na Jáchymu nová zastavení……a křížová cesta se sem tedy v plné slávě vrátila.Autorem nových obrazů je akademický malíř Dmitrij Pljonkin, rodák z Novosibirska, který už ale více než dvacet let žije a tvoří v Děčíně.Autorem nových obrazů je akademický malíř Dmitrij Pljonkin, rodák z Novosibirska, který už ale více než dvacet let žije a tvoří v Děčíně.Vidíte, už zase sním, na dnešní pouti už podruhé. Když zavřu oči, vidím interiér kaple prostý, ale krásný, zářící prací novodobých řemeslníků, kteří se – k mému úžasu – dokážou svým předchůdcům vyrovnat… když chtějí.Všechny zdobné secesní prvky pookřejí a……kaple i křížová cesta se mohou znovu stát poutním místem. A ne-li zařazeným do církevních map, pak jistě jako součást itineráře všech, kteří milují krásná a silná místa.A třeba se pak svatý Jáchym, tatínek Panny Marie a dědeček Ježíšův, zase jednou usměje.Dobrodiním modré značky vejdeme po chvíli do encyklopedie Českého nizozemí.Stačí se jen dívat a pochopíte, v čem je jinakost téhle krajiny, její neokázalý půvab.Ať už přes Lobendavu, nebo nazdařbůh přes louky…… cosi nás jako magnet potáhne na Annaberg. Jsme jako anenská soška, kterou to sem také vábilo tolik, až si svůj kopec vyvzdorovala.Už první pohled je návykový. Věřte mi, jakmile budete poblíž, neodoláte a zajdete sem. To místo už z duše nedostanete.Kaple, dostavěná v roce 1776, je na kraji háje usazená jak barokní pralinka. Čím to bylo, říkáte si, že se tehdy obce zmohly na stavbu takového svatostánku? Ach, ne, nebylo to jiné než dnes, bez pomoci donátorů to nešlo ani v baroku. V tomto konkrétním případě šlo o Františka Václava hraběte ze Salm-Reifferscheidtu a jeho matku Karolinu z Dietrichsteinu.Však také prostor nad dveřmi kaple zdobí alianační erb – nalevo znak Salmů, napravo Šternberků (to na počest Františkovy manželky Walburgy ze Šternberku).Barokní mobiliář se nedochoval, zařízení je klasicistní z doby kolem roku 1800.Kolem roku 1830 doplnila kapli zastavení křížové cesty a o deset let později ještě Gestemanská zahrada, takže křížová cesta se stala cestou pašijovou.Dnešní dojem není, naštěstí, o nic méně silný. To místo má neuvěřitelnou energii. Je prodchnuté nadějemi, vírou a modlitbami tisíců, kteří sem putovali na slavné Anenské poutě.Dnešní dojem není, naštěstí, o nic méně silný. To místo má neuvěřitelnou energii. Je prodchnuté nadějemi, vírou a modlitbami tisíců, kteří sem putovali na slavné Anenské poutě.Poničené a časem ohlodané malby……byly nahrazeny novými, vytvořenými Karlem Holubem.Ještě o rok dříve byly restaurovány i sochy v Gestsemanské zahradě. Nejsou to ledasjaká anebo anonymně vytvořená díla. Jejich autorem je významný česko-německý klasicistní sochař Franz Pettrich (1770-1844), druhdy dvorní sochař saského kurfiřta Friedricha Augusta III. (Mimochodem, jeho další dílo je jen pár set kroků od Bohemian Cottage. Je totiž autorem úchvatného náhrobku Veroniky Romisch na hřbitově obklopujícím krásnolipský kostel sv. Máří Magdaleny.)Díky Pettrichovu mistrovství můžeme se na chvíli stát účastníky mámivé noci, v níž apoštolové usnuli hlubokým spánkem a nemohli tedy vidět anděla, který se snášel do Getsemane…Anděl s kalichem hořkosti…… i Kristus zmítaný pochybnostmi jsou nádhernými díly, jakkoli v duchu klasicistní strohosti je jejich mimika na hony vzdálena barokním na odiv dávaným emocím.Nejsilnější místo Annabergu je ovšem na vrcholu, u osmého zastavení. Zatímco Ježíš tu chlácholí plačící dceru jeruzalémskou, nám se naskytne bez přehánění božský pohled do údolí.Lobendava, České nizozemí.A krásný barokní kostel Navštívení Panny Marie, dílo nám už z dneška známého lipovského stavitele Zachariase Hoffmanna i krásná fara významného pražského stavitele pozdního baroka a klasicismu Antonína Schmidta – to jsou skvosty, o kterých vážně ví málokdo. Poslední stavba křížové cesty působí podezřele. Je to sklad? Garáž? I kdeže – je to Boží hrob! Nevěříte, tak pěkně na břicho a nahlédněme škvírou pod dveřmi…Je to Boží hrob. Vždycky mě zaráželo, proč je v něm Kristovo tělo, když by přece měl být prázdný, ale to už je prostě obvyklá umělecká licence sochařů a stavitelů křížových cest.Zpátky do Lipové nás dovede značka zelená. S tou se dostaneme do míst tajemných a romantických……k lesním jezírkům, u kterých za nocí tančí rusalky…… i k nádherným žulovým jezírkům, ve kterých plavat je tak úlevné a útěšné…… i k nádherným žulovým jezírkům, ve kterých plavat je tak úlevné a útěšné……která je další galerií Českého nizozemí……po opuštění zelené značky nově vysázenou alejí, kolem krásně restaurované Piety od neznámého autora, kterou v roce 1781 objednal a zaplatil Johann Christof Marschner z Lipové……prastarou lipovou alejí zpátky do výchozího bodu. Dejte vědět, jak se vám výlet líbil – a dopřejte si ho vážně kdykoli. Tak zase příště, u čtvrtého Škapulíře nashledanou, loučí se Rostislav Křivánek.
This website uses cookies so that we can provide you with the best user experience possible. Cookie information is stored in your browser and performs functions such as recognising you when you return to our website and helping our team to understand which sections of the website you find most interesting and useful.
Strictly Necessary Cookies
Strictly Necessary Cookie should be enabled at all times so that we can save your preferences for cookie settings.
If you disable this cookie, we will not be able to save your preferences. This means that every time you visit this website you will need to enable or disable cookies again.
3rd Party Cookies
This website uses Google Analytics to collect anonymous information such as the number of visitors to the site, and the most popular pages.
Keeping this cookie enabled helps us to improve our website.
Please enable Strictly Necessary Cookies first so that we can save your preferences!